O mně
MONOLOG AUTORSKÝ
Jmenuju se Kateřina Lužná. Trpím několika (obávám se, že neléčitelnými) chorobami, jako jsou například literární ambice, zájem o pohádky, poezii nebo někdy lehčí, nekdy závažnější divadelní posedlost. Dejž bůh abych se neuzdravila.
K divadlu jsem se dostala před dávnými a dávnými časy... Dobře, zase tak dávno to není. Jednoho dne jsme s kamarádkou objevily na školním informačním sloupu plakátek s výzvou, že frýdeckomístecké Divadlo Čtyřlístek shání nové členy. Zde jsem začínala poctivě od pohádek (v té první jsem měla celé čtyři věty, heč!:) a pokračovala přes krátké scénky až k představením pro dospělé. Při pobytu v Brně jsem účinkovala v Divadelním studiu Dialog a také v několika studentských souborech. Po návratu do rodného hnízda a takřkarodného divadla jsem se věnovala už nejen herecké, ale i scénáristické a režijní práci, ze které vzešlo např. představení Ú-klid, KABARET STORY nebo pohádka Jak Krákorka se Zlobuchou ztratily kouzelnickou knihu (ano prosím, čarodějnice).
Ke psaní monologů mě přistrčily tři sudičky: touha, nouze a náhoda. Touha stát na divadelních prknech, nouze o dramatické texty pro ženy, které by splňovaly moje (ví bůh že nemalé) požadavky, a náhodné okolnosti, které mě daly dohromady s několika stejně postiženými osůbkami. Výsledkem bylo nejprve usednutí ke klávesnici, pak divadelní představení a nakonec překvapivé zjištění, že ono mě to nějak… Baví. Ptáček se zachytil drápkem.
Následovalo sepsání dalších a dalších monologů. Když jim pak začaly být šuplíky, respektive složky v počítači, těsné, vyrobila jsem jim tenhle web, aby se mohly vydat do světa. Teď už jim jen musím popřát šťastnou cestu:)
V zářiovém čísle brněnského literárního časopisu Host mi uveřejnili dvě básně - Chvíle a Počitadlo (tedy jednu a třičtvrtě, protože nějaký poťouchlý šotek z Počitadla ukousl poslední sloku, ale i tak mám radost:). Odkaz přímo na web Hosta naleznete zde
